Velký Osek

Založení Oseka se traduje od roku 1228,kdy osada patřila benediktýnskému klášteru u sv.Jiří na Hradě pražském.Jednalo se ženský klášter,který byl založen pravděpodobně okolo roku 970. Ovšem podle Lexikonu obcí České republiky je první zmínka o Oseku již v roce 1052. Dřevorubci tu tehdy pokáceli hodně stromů a proto se obec jmenuje Velký Osek. Lze tedy předpokládat,že ves Osek je mnohem starší než je běžně uváděno.

Se vsí Osekem, kteréž jméno značí místo v lesích vysekané, potkáváme se poprvé k r.1228, kdež uvádí se mezi statky bohatého kláštera panen benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. Tehdá náležel těm pannám velký újezd v župě Havraňské (Libické), v němž byla místa Ljubica (Libice), Kánín, Opolely, Osček, Oldříš a Odřepy. (RD.I.336.)

V listině r. 1233 místo jména Osček (t.j. Oseček) čteme jméno Osek, později formou Osík. Z toho patrno,že na onen čas nynější vsi Osek říkali původně Oseček, kdežto nynější ves Oseček, položená odtud přes Labe blíže Předhrádí, s níž r. 1454 dostala se k panství Poděbradskému, vždy jménem Osek nazývána byla. (RD.I.380. )

Roku 1366 Alžběta, abatyše Svatojirská, vyplativši újezd Libický z jisté závady, odlehlý ten statek za 88 kop grošů právem zákupným (emfytheutickým ) prodala Ješku ze Všechlap, a sice pustý dvůr v Libici s třemi lány rolí a třemi ostrovy přilehlými a bílým jezerem, porostlinu zvanou Olší, rychty v Libici, Opolelích, Odřepsích a Osíku. Tím sice nevyšel klášter z držení těch vsí, ale zákupník bral z nich užitky, mohl sobě v Osíku chovati rybáře ; také sjednáno bylo, že měl chovati jízdného lukostřelce pro potřebu kláštera, týž měl odváděti abatyši třetí díl soudních pokut ze čtyř řečených rycht, a konečně neměl rolníky robotami a břemeny přetěžovati ani ten statek prodávati osobám šlechtickým. (LE.I.58. )

R.1437 vytržen byl Osek z panství jeptišek svatojirských. Císař Sigmund došel po dlouhé válce husitské pokojného držení království Českého, onoho r. 1437 odměnil zásluhy mladičkého pana Jiříka z Kunštátu a Poděbrad tím, že mu zapsal 14 vesnic panství jeho Poděbrad příležitých ; v tom byl též újezd Libický se vsí Osekem. (AČ.VI.443. )

Tak se dostala ves Osek k panství Poděbradskému. Ale když pan Jiří Poděbradský,stav se r.1458 králem českým, od koupě Bedřicha ze Strážnice nabyl též panství Kolínského, připojen jest Osek k tomuto panství navždy. Aspoň r. 1502 nenalézáme Oseka mezi příslušenstvím Poděbradského panství. (SH.1883.358 )

Dne 24.června 1619 potkala osadu Oseckou veliká záhuba,neboť strhla se veliká vichřice s neslýchaným krupobitím; stodoly a stavení obytná, vše na cele bylo povaleno a zdrceno, kolny jsou krovem dolů, sloupy vzhůru obráceny, na polích nezůstalo ni stébla celého. Měšťané kolínští tehdáž Oseckým vytýkali, že Bůh na ně dopustil pro jejich nevázanost, s kterou páchají Kolínským na jejich mostě, na veřejích a zahradních plotech nemalé škody, a neslušné proti pánubohu řeči vedou. (AK1.rad.prot.24.E.) V následujícím běhu války třicetileté také Osek navštíven byl nejednou pohromou. Roku 1651 ves vyhořela, při čemž více lidí o život přišlo.(AP.) Původně tu bylo 11 usedlostí potažnických a 5 chalup; po válce však shledala tu zemská komisse pusté statky Boháčovský (73 korců rolí),Píškovský (88) a pusté chalupy Jonášovskou (12) a Šimonovskou (15) a jednu, jejíž jméno nikdo nepamatoval. Osedlí zde zůstávali tehdáž sedláci Jan Havlíček (52), Jiří Vlček (52), Václav Vybral (76), Václav Hošek (48), Zikmund Veletovský (94), Jan Rychlík (56), Adam Strych (94), Jiří Veverka (96) a Václav Zubík (96), a dvě vdovy chalupnice, Dorota Kupcova a Zuzana Vondrákova (12).

Při visitaci roku 1713 shledáni zde v tomtéž pořadu sedláci Václav Karban, Pavel Měchýř, Pavel Zedník, Matěj Souček, Pavel Rychlík, Jakub Kyncl, Jan Podlesný, Adam Kněžáček, Pavel Rouček a Matěj Potměšil, pak chalupníci Václav Vlastník, Jan Nádraský, Martin Sucharda, Matěj Křička a Matěj Marek. Všichni drželi 599 korců rolí prostředních neb špatných, 23 korců ladem ležících a 115 korců rolí chrastinou zarostlých , jichž na pastvy užívali, luk na 871/2 dvouspřežních vozů sena, 10 korců štěpnic. Všech obyvatel tu bylo 128 duší a chovali 41 koně, 13 volů, 78 krav a jalovic, 117 ovec a 16 sviní.

Tehdáž stýskli sobě Osečtí, že majíce role na skrze písečné a hubené, na škodách zůstávají od císařské honitby (Vildbánu) pro hojný stav zvěře vysoké a černé.(AZ.Kouř.). Od té doby však ves nemálo se rozšířila, neboť r. 1786 zde bylo 28 čísel domů, r. 1843 již 44 obytná stavení a 260 obyvatel; ještě více zmohl se V.Osek od r. 1869, když tu založena hlavní stanice severozápadní dráhy.

Po revolučním roce 1848 vládne v českých zemích František Josef I. V roce 1850 měla obec 289 obyvatel.Tohoto roku se také narodil náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk a také byla založena sbírka na Národní divadlo.V roce 1858 měl Osek 42stavení,22 stájí a chlévů.Obec také vlastnila svojí cihelnu.Její budovy byly postaveny roku 1862 stavitelem Starým z Kolína.V provozu byla až do roku 1886.Výroba se již nevyplácela,budovy pro svou sešlost byly k použití neschopny.Zanikla roku 1894.
Až do roku 1869 žila obec poklidným životem.V tomto roce se začalo s vyměřováním severozápadní dráhy.Vyměřován byl úsek Kolín – Mladá Boleslav a Velký Osek – Kunčice.
S výstavbou budov nádraží se započalo roku 1870.Stavbu prováděli stavitelé bratři Teibachové z Kutné Hory. Osobní a nákladní doprava začala 1 května.1871.V tomto roce byl bývalý Špejchar{vybudován 1788} přestavěn na drážní byty,neboť dráha přijímala další zaměstnance. V letech 1871-73 byla vybudována vlečka do zemědělského dvora Karolín rytíře Františka Horského.Dne 21.června r.1873 uspořádal na tomto dvoře hospodářskou výstavu které se zúčastnili i oficiální hosté z Vídně.
Výstavba severozápadní dráhy zapříčinila dynamický rozvoj obce. Již v roce 1880 bylo v Oseku 765 obyvatel a 99 domů.
Roku 1883 byl vystavěn firmou Šponner z Prahy dvoupatrový obytný dům „úřednický“.Až do této doby bydleli úředníci v obecním špejchaře.Pro časté záplavy od řeky Labe bylo roku 1885 započato se stavbou tzv: „vodní odrážky“,na kterou obec Velký Osek přispěla částkou 5000 zlatých. Roku 1891 po vydatných deštích se protrhla hráz Žehuňského rybníka. {Lze se přiklonit i k tomu,že se voda přes hráz přelila} Voda zatopila nádraží a obec,doprava na trati byla na tři dny zastavena.Voda poškodila koleje mezi Libněvsí a V.Osekem.Voda také strhla hospodu na Bačovce,která byla postavena z nepálených cihel.

V letech 1894-1896 byla vybudována sušárna na čekanku majitelů Robitschek a Heler. Roku 1892 postihla Velký Osek živelná pohroma.Padaly kroupy nevídané velikosti,které poničily nejen úrodu a stromoví,ale i drůbež a lesní zvěř potloukly.Tohoto roku také správa panství Poděbradského usilovala o regulaci říčky Bačovky s odůvodněním,že říčka je ve svém průtočném profilu zanešena.S regulací bylo započato až v roce 1904.Pro zajištění vody pro případ požáru,ale i hospodářské účely byla u mostu vybudována nádrž o velikosti 351m3,která byla náplavem zanešena a roku 1924 zrušena.V roce 1884 byl ve Velkém Oseku založen spolek dobrovolných hasičů a také byla v nádražní budově zřízena restaurace a čekárna.Roku 1885 byl zřízen poštovní úřad. Dne 30.ledna 1897 vypukl požár ve drážní topírně.Ta shořela do základů.Podařilo se však zachránit stroje.Ještě toho roku byla p.Honcem z Nymburka vystavěna topírna nová.

Roku 1900 měl Velký Osek již 1172 obyvatel a 162 domů.Roku 1902 byl u silnice vedoucí do Kolína vybudován katolický hřbitov na pozemku p.Karbana.První pohřbená byla paní Štěpařová a další byli tři dráteníci,které otrávil lesník tím,že jím dal do piva rtuť.
V roce 1907 byla zahájena výstavba slévárny a válcovny železa,firma Jouza a syn.Později tam bylo zaměstnáno až 120 zaměstnanců.Roku 1909 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota {DTJ}.O dva roky později 1911 byl v obci založen Sokol.Tohoto roku bylo na dráze zrušeno petrolejové osvětlení a bylo nahrazeno kittsonovými lampami.Roku 1913 pak bylo zavedeno elektrické osvětlení.Roku 1912 se stala úsměvná dopravní nehoda při Osecké pouti.Cyklista František Košťál srazil Josefa Skopce,syna Václava Skopce.Svědek nehody Václav Vácha,bývalý polní hlídač,dosvědčil,že pan Košťál jel pomalu a nehodu nezpůsobil.
Roku 1913 byl vedle katolického hřbitova postaven hřbitov evangelický.První pohřbený byl Václav Bulíček.Není bez zajímavosti,že právě pan Bulíček byl jedním z těch, kteří se o výstavbu nejvíce přičinili.Tragický byl rok 1914,kdy byla 26.července vyhlášena všeobecná mobilizace. Toho dne započala pro občany první světová válka.Nastaly čtyři roky utrpení a bídy.
Dne 9.ledna 1917 byl pro válečné potřeby sňat zvon ze školní budovy zvaný „Klekáník“,vážící 17,5kg,který byl označen letopočtem 1760 a také bylo za vojenské asistence vyměněno měděné vedení hromosvodů za válečné {pravděpodobně se jednalo o kovové vedení }. Později byly v obci odebrány i mosazné kliky a další předměty.Lid válkou velmi trpěl.Hojně se rozšířily krádeže a to i z uzavřených vagonů na dráze. Během války byly za drahou {dnešní čtvrť Šanghaj} vybudovány dva obrovské stohy slámy pro válečné účely.Sláma se dovážela téměř z celé země.Stohy byly přikryty prkny a lepenkou.
Dne 28.října 1918 přišel z Prahy telegram tohoto znění : Z nařízení Dr.Zahradníka prohlášení Československého státu u sochy sv.Václava na Václavském náměstí v Praze.Nařizuji aby veškeré znaky bývalého rakouského státu byly odstraněny.Veškeré zásilky vozové i kusové jdoucí do Vídně a Německa ihned zastaviti,provoznímu úřadu telegraficky oznámiti za příčinou ohlášení Národní Radě.Provoz na našem vnitrozemí nepřetržitě v dobrém pořádku udržeti.Ať žije Československý stát! Nazdar!

V průběhu války se rozvoj obce prakticky zastavil,neboť ani za velké množství peněz nebylo možno nic nakoupit.Byl nedostatek jídla a samozřejmě i stavebního materiálu bylo velice málo.Nemalou měrou se na tomto stavu podílel i fakt,že většina mužů musela narukovat. Po válce se jen velmi pomalu vracel život v obci k normálnímu stavu.
Po vzniku Československé republiky došlo k pozemkové reformě.To zapříčinilo odebrání některých pozemků velkostatku Karolín. V letech 1919 a 1920 byly tyto pozemky rozparcelovány a tím obec získala 28 měr pozemků zvaných „V Pařezách“. Již před válkou jednalo obecní zastupitelstvo s firmou Křižík o zbudování rozvodné sítě elektrické energie v obci.Ve válečných letech nebyl o elektrickou energii zájem.Po válce však zájem vzrůstá a tak probíhají nová jednání s firmou Křižík.Byla sepsána smlouva i s rozpočtem na rozvodnou síť.Cena byla stanovena na 125 904,74 korun.Dále firma žádala zálohu na materiál a to ve výši 30 až 40 000 korun.Nakonec byla tato částka zvýšena na 62 000 korun. Dne 8.listopadu 1919 se střetl vyjíždějící osobní vlak č.11 s vyjíždějící lokomotivou vlaku 412,přičemž bylo těžce zraněno 10 cestujících a 33 lehce.V obci se také konaly kulturní akce. Dne 9.března 1920 se v sále hostince Josefa Hampla konal klavírní koncert hudebního virtuosa Stanislava Pucholda.Roku 1921 měla obec již 1903 obyvatel.
Na žádost místních občanů byl 28 října 1922 nedaleko staré školy{dnešní obecní úřad } odhalen pomník padlých ve světové válce.Dne 5.září 1923 byl na nádraží při výkonu služby, postřelen dvěma ranami z revolveru, dozorce posunu Václav Tichý.Roku 1924 byl postaven Dělnický dům,s tanečním a divadelním sálem. Tohoto roku bylo během čtyř měsíců vybudováno fotbalové hřiště.Pachtovné za toto hřiště činilo 250 kč za jeden rok. V roce 1925 dne 30.11. byl v obci založen rybářský spolek. Dne 10.července 1926 se při cestě do Hořic v Podkrkonoší zastavil ve Velkém Oseku pan prezident T.G.Masaryk.V roce 1927 bylo za drahou postaveno 25 domů.Vznikla tak nová čtvrť zvaná „Šanghaj“.Také se v obci rozrostl počet radiokoncesionářů na 123.Tohoto roku došlo v obci ke dvěma požárům.První vypukl ve stodole rolníka J.Němce dne 19.5 a druhý vypukl dne 10.7 v hostinci „U Procházků“,při kterém shořela střecha nad tanečním sálem.Dne 28.10.1928 byla na oslavu deseti let samostatnosti našeho státu zasazena „Lípa Svobody“.
Mimo tuto událost byla ustanovena komise pro pojmenování ulic.V komisi zasedli : J.Serbus, J.Klepal,J.Matoušek,V.Psota a J.Šimek. Bylo pojmenováno celkem 28 ulic a také náměstí Jana Husa. Roku 1929 byly postaveny Elektrické podniky p.Kosiny.V tomto roce byla zakoupena hasičům motorová stříkačka,v hodnotě 55 000 kč, od firmy Holeček-Praha Smíchov,která byla slavnostně předána dne 11.8.1929 do užívání místního spolku.

Tohoto roku byly vypracovány plány na výstavbu vodní nádrže „Máčidla“a byla započata jeho výstavba.Stavba se prováděla pod osobním dohledem rady Voříška,od zemského výboru.Dne 16.6.1929 přistal nedaleko obce balón,který patřil vojenskému cvičišti v Milovicích,což zapříčinilo sběh občanů obce.Tohoto roku byla u „Lípy Svobody“ odhalena busta pana presidenta T.G.Masaryka.
Roku 1930 zakoupila firma Vavrouš a spol.sušárnu cikorky a postupně ji přebudovala na továrnu nábytku a stavebních potřeb.Dne 27.října.1930 došlo k vyloupení poštovního úřadu.Zloději probourali zeď ze záchodu do výpravny,navrtali pokladnu z boku,odcizili 3 187kč a zmizeli beze stopy.Tohoto roku byla také povolena výstavba čerpací stanice fi.Naftaspol Praha u hostince pana Oldřicha Daneše za poplatek 200,-kč ročně.V domě pana Dvořáka byla zřízena „Baťova“ prodejna se správkárnou obuvi.Roku 1931 proběhly v obci oslavy 100let narození Dr.Mir.Tyrše,tvůrce a zakladatele Sokolstva. V tomto roce byla také v domě pana Matějčka zřízena filiálka Hospodářské záložny v Kolíně.
V roce 1932 byla postavena živnostenská dílna strojního zámečnictví a je majetkem p.Šeráka a p.Khola,dále byla zřízena cementárna p.Holečka {dnes č.p.495}.
V dubnu roku 1933 zakoupila tělocvičná jednota{Sokol}hostinec“Veselka“,od Dymokurského pivovaru.V tomto roce oslavil Hasičský sbor v obci 50 let své činnosti.Při oslavách proběhlo veřejné cvičení.Bohužel nepřízeň počasí odradila velké množství diváků.Dále bylo postaveno několik domů u továrny p.Vavrouše a tak vznikla čtvrť „Na Stráži“.

Fotografie a text o obci Velký Osek čerpány z webů http://www.velkyosek.atlasweb.cz se svolením Radka Nimburského.